Vybudování Kinokavárny v kině Varšava je výsledkem občanské
aktivity, která se snaží opravit zchátralou budovu posledního kamenného kina v
Liberci a vytvořit v něm spolkový dům. Tuto krásnou stavbu navrhli v roce 1922 místní
architekti Effenberger a Noppes ve stylu art-deco, investorem byl osvícený
podnikatel Franz Sieber.
Třípatrová částečně podsklepená budova kopíruje svah ulice Frýdlantské a zároveň důmyslně propojuje o dvě podlaží rozdílné výškové úrovně ulic Mariánská a Frýdlantská. První dvě patra sloužila kinu, v podkroví byla autodílna. Tento progresivní funkční model byl inspirován americkým vzorem. V průběhu 20. století byla budova na pozadí politických změn, kterými prošlo hlavní město tehdejších Sudet-Reichenberg, několikrát rekonstruována, naposledy v 60. letech 20. století. Zmizely zdobné prvky na fasádě, zazděny byly systémy přirozeného odvětrávání, došlo k dalším často nevratným škodám. Výsledkem byl nelichotivý stavebnětechnický stav, podtržený uzavřením kina v roce 2008, kdy město přestalo jeho provoz dotovat, protože komerčně neobstálo v konkurenci s nově vybudovanými multiplexy.
Třípatrová částečně podsklepená budova kopíruje svah ulice Frýdlantské a zároveň důmyslně propojuje o dvě podlaží rozdílné výškové úrovně ulic Mariánská a Frýdlantská. První dvě patra sloužila kinu, v podkroví byla autodílna. Tento progresivní funkční model byl inspirován americkým vzorem. V průběhu 20. století byla budova na pozadí politických změn, kterými prošlo hlavní město tehdejších Sudet-Reichenberg, několikrát rekonstruována, naposledy v 60. letech 20. století. Zmizely zdobné prvky na fasádě, zazděny byly systémy přirozeného odvětrávání, došlo k dalším často nevratným škodám. Výsledkem byl nelichotivý stavebnětechnický stav, podtržený uzavřením kina v roce 2008, kdy město přestalo jeho provoz dotovat, protože komerčně neobstálo v konkurenci s nově vybudovanými multiplexy.
















