Velkorysá dřevostavba v Beskydech má ojedinělý plášť
z hliníku. Architekt Zdeněk Trefil se pro něj společně s investory rozhodl
nejen kvůli krásné výtvarné struktuře. 3D fasáda z perforovaného
trapézového plechu byla provedena pečlivě, takže by měla mít dlouhou životnost.
Jak říká autor projektu, je to druhá kůže pasivního domu, která slouží také jako
slunolam a větrolam.
Vila stojí na horní hranici pozemku, který se svažuje k jihu, v jeho spodní části je les. Co do měřítka patří mezi největší stavby v obci, hned po bývalé škole nebo dřevěném evangelickém kostelíku, s nímž je také ve vizuálním kontaktu. „Kostelík z roku 1783 se stal předobrazem pro koncepci domu. Snažil jsem se totiž o podobnou dualitu exteriéru a interiéru, která je pro místní tradiční architekturu typická. Výsledkem je 3D fasáda z trapézového plechu a celodřevěný interiér. Perforovaný trapézový fasádní plech slouží jako druhá kůže objektu, sluno- a větrolam a zároveň také bezpečnostní bariéra. Zároveň však propůjčuje hmotě stavby specifické měřítko,“ říká Zdeněk Trefil.
Vila stojí na horní hranici pozemku, který se svažuje k jihu, v jeho spodní části je les. Co do měřítka patří mezi největší stavby v obci, hned po bývalé škole nebo dřevěném evangelickém kostelíku, s nímž je také ve vizuálním kontaktu. „Kostelík z roku 1783 se stal předobrazem pro koncepci domu. Snažil jsem se totiž o podobnou dualitu exteriéru a interiéru, která je pro místní tradiční architekturu typická. Výsledkem je 3D fasáda z trapézového plechu a celodřevěný interiér. Perforovaný trapézový fasádní plech slouží jako druhá kůže objektu, sluno- a větrolam a zároveň také bezpečnostní bariéra. Zároveň však propůjčuje hmotě stavby specifické měřítko,“ říká Zdeněk Trefil.
A zase schodiště, kde není čeho se chytit, kdyby člověk padal.