Rekonstrukce bytu v domě z roku 1923

Byt o dispozici 1+1 a rozloze 48 m2 se nachází ve čtvrtém patře dříve družstevního domu v Plzni. Dům byl vystavěn na Slovanské třídě v roce 1923, součástí celku měla být modlitebna reformované církve, ta však nebyla realizována, takže zůstala společná zahrada ve vnitrobloku. Celý dům tvoří 30 bytů, všechny s dispozicí 1+1. Námi rekonstruovaný byt je situovaný u štítové zdi a má dva pokoje příčně přes celou hloubku domu.
Rozhodli jsme se podpořit orientaci bytu západ-východ s výhledem na Plzeň. Probourali jsme větší otvor místo původních dveří, dispozici jsme radikálně neměnili. Předsíň, záchod i koupelna mají na koso položenou dlažbu, koupelna je obložena běžným bílým obkladem. Pokoje mají novou podlahu ze smrkových prken, stěny novou štukovou omítku, stropy jsme opravili a zachovali rákosový podhled s fabiony. Do interiéru jsou vloženy objemy kuchyně, velkých obložek a vestavěných skříní z borovicové překližky s matným, vodou ředitelným lakem. Dveře mezi obytnými místnostmi tvoří posuvná stěna z téměř celé desky, dveře na toaletu a do koupelny jsou zapuštěny do stejné roviny s obkladem, zavěšené na skříňové kování.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Myslím, že záměr byt |zhodnotit, pozvednout ho na standard současného bydlení a zároveň zachovat charakter téměř sto let starého domu| je dost v rozporu s použitím velkých obložek a vestavěných skříní vč. dveří z téměř celé desky z borovicové překližky, která je jen nalakovaná. Podle fotografií to budí dojem dočasného studentského bydlení, které má daleko jak k současnému standardu (tím nemyslím technické řešení), tak k prvorepublikové atmosféře. Pro prvorepublikové byty byly typické lesklé nátěry v barvě slonové kosti jak na oknech a dveřích, tak např. i na vybavení kuchyní. Překližka byla považována za podřadný materiál a bez krycích nátěrů se nepoužívala.