Dvojdomek z dvacátých let minulého století (původně nejspíš
zaměstnanecké domy Spolchemie) stojí nedaleko naší kanceláře. Absence většího
společenského prostoru a odtrženost zahrady od provozu v domě byly hlavními nedostatky
pro pětičlennou rodinu, která polovinu domu obývá.
Hledali jsme jednoduchá řešení: v jednom jižním okně jsme vybourali parapet (vznikly tak dveře), ve východní fasádě jsme vybourali jedno nové okno s proporcí oken stávajících (ranní slunce a přímá obsluha kuchyň/venek) a dům jsme obepnuli terasou. Terasa je plynulým přechodem a zároveň filtrem mezi domem a zahradou a nabízí další rozměry a proměnlivé atmosféry pro denní společenský život rodiny.
Hledali jsme jednoduchá řešení: v jednom jižním okně jsme vybourali parapet (vznikly tak dveře), ve východní fasádě jsme vybourali jedno nové okno s proporcí oken stávajících (ranní slunce a přímá obsluha kuchyň/venek) a dům jsme obepnuli terasou. Terasa je plynulým přechodem a zároveň filtrem mezi domem a zahradou a nabízí další rozměry a proměnlivé atmosféry pro denní společenský život rodiny.
