Návrh rodinného domu vstupuje do stabilizovaného území – tradiční
uliční fronty historického jádra městské části Praha 5. Zároveň vyznává
vzory moderní architektury. Výsledkem je architektonicky čistý prostor
modelovaný světlem, jehož vnější forma vytváří jasný řád a zároveň svým
téměř archetypálním objemem respektuje urbanistický kontext. Jednotlivé
části domu interpretují tradiční prvky a postupy soudobým jazykem.
Vzniká tvůrčí hra mezi starým a novým, tradičním a moderním, hmotou a
tvaroslovím, vnitřkem a vnějškem.
