Za
projektem obnovy bytového domu na pražské Letné stál od počátku silný rodinný
příběh. Činžák, konstrukcí i vzhledem poplatný počátku 20. století, zakoupil ve
30. letech advokát a hokejový reprezentant Karel Hartmann. Jeho všestrannost se
projevila i ve smělém návrhu přeměny domu. Byla přistavěna dvě podlaží a
masivní arkýř na uliční fasádě, jejíž dekorativní prvky byly abstrahovány do
puristické podoby. Pro nové zásahy byly použity dobové stavební technologie –
železobeton a ocel, lité teraco apod. Na
dvorním hospodářském objektu bylo dostavěno patro, kam Hartman umístil knihovnu
několika tisíců svazků bibliofilií, které dostal jako odměnu za své služby
advokáta. Svoji vizi propojení knihovny a vlastního bytu s velkorysým arkýřem
pomocí lávky nad dvorem už zůstala nenaplněna, když byla celá rodina
deportována do Terezína.
Následná desetiletí i nešťastné spoluvlastnictví s městskou částí po porevolučních restitucích vedly k postupné devastaci domu ve všech jeho částech. Vytrvalostí a osobním zanícením nakonec před pár lety Hartmannovi potomci dosáhli dohody s městskou částí. Stejné zaujetí pak věnovali samotné obnově domu. S jediným cílem, vzdát hold svému předkovi, jehož neměli možnost nikdy potkat.
Následná desetiletí i nešťastné spoluvlastnictví s městskou částí po porevolučních restitucích vedly k postupné devastaci domu ve všech jeho částech. Vytrvalostí a osobním zanícením nakonec před pár lety Hartmannovi potomci dosáhli dohody s městskou částí. Stejné zaujetí pak věnovali samotné obnově domu. S jediným cílem, vzdát hold svému předkovi, jehož neměli možnost nikdy potkat.
















