Bílá, šedá, bramborová

Píše se optimistický počátek 20. století, staví se celé čtvrti nových činžovních domů, plné technických novinek jako jsou nespalné stropy nebo tekoucí voda až do bytu. Na hraně jednoho z pražských svahů vzniká i jedna výjimečná ulice vybavená velkorysými předzahrádkami, bohatě zdobenými fasádami, balkonky zalitými sluncem s výhledy do dalekých horizontů, kde se nachází i námi zrekonstruovaný byt.
Po optimistickém rozjezdu domy ztrácejí své původní majitele – pečovatele, a přes všechny (brutální) infuze infrastruktury jako je střídavý proud, plyn a voda v plastových trubkách, prakticky pouze chátrají. Jedinou kvalitu představuje nezadržitelná příroda. Stromořadí v ulici postupně dotvoří její komorní povahu. Teprve jako součást prosperity sjednocené Evropy o více jak sto let později se i domy postupně dočkávají důstojnějších oprav a adaptací pro soudobé obývání.

Comments are closed.