Ulice je plná takových domů, řadových
domečků. Směrem k silnici jednopodlažních se sedlovou střechou. Hřebeny,
kopírující ulici, uskakují vždy o pár decimetrů podle jejího průběhu, silnice
je dlážděná. Směrem do zahrady jakákoliv jednota mizí, každý z domů je
trochu přistavěn, ověšen dřevníky, původními, či novodobými, dá se říct,
že je to poetické. Pozemek je dost členitý, za domem je nejdřív úzká
nudle, potom prostorná část se vzrostlými stromy.
Na rozdíl od ostatních má náš dům původní okna „na výšku“, kazetové vchodové i vnitřní dveře, prkenné podlahy, obklady a dlažby. V tomhle domě se nic moc nezměnilo od té doby, co byl postaven. Trochu to vybízí k tomu „hodně ze současného ponechat a bydlet“, jenže při bližším ohledání je tahle varianta vždycky těžko proveditelná. Dům je třeba přizpůsobit současným potřebám, rekonstrukce ale nezapomíná na původní dojem a poetiku prvních návštěv.
Na rozdíl od ostatních má náš dům původní okna „na výšku“, kazetové vchodové i vnitřní dveře, prkenné podlahy, obklady a dlažby. V tomhle domě se nic moc nezměnilo od té doby, co byl postaven. Trochu to vybízí k tomu „hodně ze současného ponechat a bydlet“, jenže při bližším ohledání je tahle varianta vždycky těžko proveditelná. Dům je třeba přizpůsobit současným potřebám, rekonstrukce ale nezapomíná na původní dojem a poetiku prvních návštěv.
