Z kopule září betonové ID Touch
Stavba kostela na brněnském sídlišti Lesná byla dokončena letos na jaře. Jeho konstrukce jsou železobetonové. Podle autora projektu strohé zdi z pohledového betonu odpovídají soudobému vnímání duchovního prostoru. A navíc je beton novodobý kámen – zemitý, rychlý, reagující, pevný. První projekt kostela na Lesné navrhl Marek Jan Štěpán v roce 1991. Ve své diplomové práci tehdy experimentoval s pohledovým betonem a s barevným prosklením. S tímto návrhem pak uspěl v architektonické soutěži, k realizaci ale nedošlo. Po dvaceti letech přišla nová nabídka a vznikl projekt s kruhovým půdorysem a se samostatnou zvonicí. Některé prvky však zůstaly stejné, například kupolovité zastřešení a řešení oken. „Od expresivní kompozice jsem se posunul k tělesu plynoucímu časem. Původní návrh byl břichem velryby, nový vytváří vnitřní vesmír,“ říká architekt Štěpán a dodává: „Kostel stojí nedaleko takzvané Čertovy rokle, což je nádherně absurdní paradox. Zásadní roli v návrhu hrála symbolika – odráží se v podobě kruhového půdorysu jako symbolu nebe, v duhovém zbarvení skla odkazujícím k symbolice smlouvy mezi Bohem a lidmi i v kresbách na fasádě. Tvar kruhu jsem pro kostel zvolil i z dalších důvodů – je tvarem plnosti, tečkou v prostoru sídliště, jeho duchovním úběžníkem. Kruh je zároveň blízký současné liturgii, která je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. Nejpodstatnějším symbolem tu pro mě ale bylo světlo. Opat Suger považoval světlo pronikající a formující hmotu za bezprostřední projev světla světel, tedy Boha. Souhlasím s ním i po skoro tisíci letech. Na Lesné je světlo odražené, difuzní a barevné, venkovní prostředí je neviditelné – kruhové okno o délce 80 metrů se nachází až pod kopulí. Kruhová je i asymetrická klenba s otiskem dřeva. Vypadá jako otisk Božího prstu. Kdo chce, může zažít pod touto klenbou Boží dotek.“
Stavba kostela na brněnském sídlišti Lesná byla dokončena letos na jaře. Jeho konstrukce jsou železobetonové. Podle autora projektu strohé zdi z pohledového betonu odpovídají soudobému vnímání duchovního prostoru. A navíc je beton novodobý kámen – zemitý, rychlý, reagující, pevný. První projekt kostela na Lesné navrhl Marek Jan Štěpán v roce 1991. Ve své diplomové práci tehdy experimentoval s pohledovým betonem a s barevným prosklením. S tímto návrhem pak uspěl v architektonické soutěži, k realizaci ale nedošlo. Po dvaceti letech přišla nová nabídka a vznikl projekt s kruhovým půdorysem a se samostatnou zvonicí. Některé prvky však zůstaly stejné, například kupolovité zastřešení a řešení oken. „Od expresivní kompozice jsem se posunul k tělesu plynoucímu časem. Původní návrh byl břichem velryby, nový vytváří vnitřní vesmír,“ říká architekt Štěpán a dodává: „Kostel stojí nedaleko takzvané Čertovy rokle, což je nádherně absurdní paradox. Zásadní roli v návrhu hrála symbolika – odráží se v podobě kruhového půdorysu jako symbolu nebe, v duhovém zbarvení skla odkazujícím k symbolice smlouvy mezi Bohem a lidmi i v kresbách na fasádě. Tvar kruhu jsem pro kostel zvolil i z dalších důvodů – je tvarem plnosti, tečkou v prostoru sídliště, jeho duchovním úběžníkem. Kruh je zároveň blízký současné liturgii, která je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. Nejpodstatnějším symbolem tu pro mě ale bylo světlo. Opat Suger považoval světlo pronikající a formující hmotu za bezprostřední projev světla světel, tedy Boha. Souhlasím s ním i po skoro tisíci letech. Na Lesné je světlo odražené, difuzní a barevné, venkovní prostředí je neviditelné – kruhové okno o délce 80 metrů se nachází až pod kopulí. Kruhová je i asymetrická klenba s otiskem dřeva. Vypadá jako otisk Božího prstu. Kdo chce, může zažít pod touto klenbou Boží dotek.“
