Ledová plocha pro bruslaře se zázemím šaten byla v
Opavě zřízena už po polovině 19. století a po Vídni a Budapešti patřila k
největším v habsburské monarchii. Bruslařské sporty, ke kterým se brzy
přidružil lední hokej, v Opavě dosáhly mezinárodní úrovně. V roce 1908 Opava
dokonce hostila mistrovství světa v krasobruslení. Tehdy se ještě užívala
přírodní ledová plocha stejně jako v roce 1928, kdy zde krasobruslaři bojovali
o evropský mistrovský pohár.
Od poloviny 30. let 20. století se připravovala stavba zimního stadionu, k realizaci však došlo až po druhé světové válce. Nad částí přírodního kluziště byla v letech 1956–1957 za pomoci ocelových vazníků zbudována střešní konstrukce, díky tomu vznikla krytá plocha s umělým chlazením. Následovala dostavba zázemí, tribun a hotelu. Nekoncepční úpravy, které probíhaly od 60. až do konce 80. let, přispěly spolu s chátráním budovy k současnému tragickému stavu objektu. Důsledkem je mimo jiné ztráta příznivců a motivace pro rozvoj tohoto sportu u opavské mládeže.
Od poloviny 30. let 20. století se připravovala stavba zimního stadionu, k realizaci však došlo až po druhé světové válce. Nad částí přírodního kluziště byla v letech 1956–1957 za pomoci ocelových vazníků zbudována střešní konstrukce, díky tomu vznikla krytá plocha s umělým chlazením. Následovala dostavba zázemí, tribun a hotelu. Nekoncepční úpravy, které probíhaly od 60. až do konce 80. let, přispěly spolu s chátráním budovy k současnému tragickému stavu objektu. Důsledkem je mimo jiné ztráta příznivců a motivace pro rozvoj tohoto sportu u opavské mládeže.
