V pražských Dejvicích by chtěl bydlet každý. Dobrá
lokalita však nestačí. Co naši předci založili jako odpověď na své potřeby,
chceme dnes často artikulovat odlišně. Bydlet na správném místě je pak výzvou,
kterou je teprve třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Před jednu takovou
jsme byli našimi klienty postaveni i my.
Zobytnit důstojně dosluhující dispozici složenou z řady místností podél jediné fasády spojené obří tmavou předsíní nemělo prosté řešení. Upřednostnili jsme verzi umožňující zužitkovat šestnáctimetrový průhled celým bytem. Jeho těžiště tvoří posezení pod knihovnami a kuchyně s jídelnou, zatímco z protilehlých konců na sebe pomrkávají ložnice dětí a rodičů. Ta rodičovská si díky šatně a privátní koupelně zachovává intimitu i přes přímou návaznost na obytný prostor. Do předsíně jsme vložili velkou koupelnu a zatočili příchod do bytu tak, aby nepotřeboval dalšími dveřmi oddělené zádveří, a přece byl zcela oddělen od dění na domovním schodišti. Do interiéru jsme pak v citacích propsali noblesně optimistický ráz domu z epochy ranného 20. století, v jehož útrobách se byt nachází. Fasáda i veřejný interiér domu jsou pojaty s dobovou výtvarnou péčí. Kapotáže topných těles se proto inspirují vzory z domovního zábradlí, špičaté obložky odrážejí okenní štuky, polstrování cituje vzor na domovních dveřích, zatímco v hladkých plochách se stejně jako na jednoduché fasádě domu zdůrazňuje ušlechtilost podstaty – dubových dýh a lakovaných povrchů v jemných odstínech.
Zobytnit důstojně dosluhující dispozici složenou z řady místností podél jediné fasády spojené obří tmavou předsíní nemělo prosté řešení. Upřednostnili jsme verzi umožňující zužitkovat šestnáctimetrový průhled celým bytem. Jeho těžiště tvoří posezení pod knihovnami a kuchyně s jídelnou, zatímco z protilehlých konců na sebe pomrkávají ložnice dětí a rodičů. Ta rodičovská si díky šatně a privátní koupelně zachovává intimitu i přes přímou návaznost na obytný prostor. Do předsíně jsme vložili velkou koupelnu a zatočili příchod do bytu tak, aby nepotřeboval dalšími dveřmi oddělené zádveří, a přece byl zcela oddělen od dění na domovním schodišti. Do interiéru jsme pak v citacích propsali noblesně optimistický ráz domu z epochy ranného 20. století, v jehož útrobách se byt nachází. Fasáda i veřejný interiér domu jsou pojaty s dobovou výtvarnou péčí. Kapotáže topných těles se proto inspirují vzory z domovního zábradlí, špičaté obložky odrážejí okenní štuky, polstrování cituje vzor na domovních dveřích, zatímco v hladkých plochách se stejně jako na jednoduché fasádě domu zdůrazňuje ušlechtilost podstaty – dubových dýh a lakovaných povrchů v jemných odstínech.
Luxus! Fotky jsou snad ještě lepší než interiér.