Rodinný dům Černá Pole

Řadový dům se od svého okolí odlišuje a zároveň koresponduje s charakterem okolí. Objemově navazuje na původní objekt, hlavní hmota je posazena na podnoži zapuštěné přibližně o půl podlaží pod úrovní ulice. Z ní vyrůstají další tři podlaží – více či méně ustupující hranoly v kombinaci bílé omítky a antracitových ostatních prvků. Dům je ukončen tmavě opláštěným „okem“ kuřárny. Jednotlivá podlaží se otvírají nebo naopak uzavírají podle charakteru jednotlivých částí domu – klidové, společenské a čistě soukromé.

V polozapuštěné podnoži jsou hlavní vstup, zázemí, dvojgaráž a pokoj pro hosty orientovaný do zahrady. První podlaží s ložnicemi je spíše uzavřené, naopak společenská část, obývací pokoj s kuchyní, jídelnou a venkovní terasou v dalším podlaží se otevírá velkými okny do ulice i do vnitrobloku. Poslední podlaží s pracovnou, kuřárnou a střešní terasou je opět intimnější, poskytuje výhledy nad střechy okolních domů a zároveň umožňuje svým obyvatelům skrýt se před zraky sousedů. Schodiště prochází středem dispozice, druhé a třetí podlaží jsou propojena otevřenou galerií.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Drtivou většinu úředníků orgánu územního plánování by sklátil infarkt, ještě předtím, než by podobný stavební záměr v závazném stanovisku podle § 96b stavebního zákona smetli ze stolu. MMR ČR by se mělo konečně rozmyslet, kde končí právo státu dusit privátní investory, cenzurovat tvůrčí architekty, zda nepřeberná škála subjektivních pocitů úředníků orgánů ÚP (povzbuzených zcela vágními §§ 18 a 19 SZ) je možno vydávat za veřejný zájem. Ten je tak absolutně nepředvídatelný, liší se úřad od úřadu, úředník od úředníka. Je to jeden z důvodů stagnace architektonické tvorby a také nedodtupnosti bydlení.