Idea domu leží mimo jeho fyzickou podobu. Postavena je zevnitř ven na principech prostorového propojení s prostředím, z
něhož dům vyrůstá a do nějž se dívá. Logika konceptu stojí na vazbách mezi
domem a městem, domem a jeho zahradou a zahradou a městem. Vztahové schéma
navazuje uvnitř domu, kde plynutí interiéru pocitově pokračuje do všech
exteriérových a výhledových vazeb. Vnitřním členěním odděluje soukromí
jednotlivých privátních součástí s extrovertními vztahy. Vizualitu stavby tak
vytváří její vnitřní podstata a propustnost fyzické schránky (ne)dělící
interiér od vnějšího prostředí. Vzhled domu je filtrem této materializace, kde
rozhraní udržující soukromí je řešeno membránami fasád s maximální propustností
zevnitř ven a několika principy modulujícími naopak prostupnost zvenku dovnitř.
Takto definovaná figura pak používá materiálové mimikry pro vsazení do kontextu
zahrady a města a definuje vizualitu domu.
Krása a nádhera!