Dům na okraji vsi. Kolem domy, chaty, činžák, stavební všehochuť řídnoucí do ztracena. Tradiční úzká dlouhá proporce domu nám tu připadá adekvátní.
Se sedlovou střechou je to v současnosti většinou boj – jak ji provést konstrukčně, jak ji efektivně prostorově využít, a jaké proporce jí dodat, aby dům nepůsobil neohrabaně a těžce. Pokusili jsme se tu naše zažitá schémata a předem skeptický pohled trochu převrátit. Sedlová střecha tu není pouhým nostalgickým symbolem, ale stává se klíčovým motivem. Svým přesahem nad dlouhou západní fasádou vytváří kryté loubí, ochranu interiéru domu před nechtěným sluncem, a zároveň se tu pod ní dá za deště posedět na zápraží. Přesah střechy na štítových stěnách je úložným prostorem na dřevo (kola, nářadí atd.), respektive krytou terasou – pokračováním vnitřního prostoru.
