Malebná krajina Vysočiny skrývá velkorysé stavení arcibiskupského dvora s
počátkem sahajícím hluboko do historie. Objekt tvoří několik hospodářských
staveb s uzavřeným dvorem, jemuž vévodí secesní vila z počátku 20. století.
Zadáním investora bylo zhodnotit jednotlivé objekty a přiřadit jim nové funkce.
Současně si přál vytvořit tu bydlení a společenský prostor – sál pro pořádání
různých aktivit. V současné době se dvůr využívá pro komunitní pobyty rodin, skautů,
skupin dětí a mládeže.
Pro novou vrstvu stavebních úprav byl zvolen severovýchodní roh dvora. Toto místo navazuje na vilu, která slouží pro pobyt 25 osob. Objekty pro zázemí zaměstnanců bývalého jednotného zemědělského družstva byly odstraněny, zachovány zůstaly původní kamenné sokly s částečně klenutým sklepením. Na jejich stopě vznikla jednopodlažní přístavba s plochou střechou, v rohu dvora ukončená třípodlažní věží, navazující výškou na chlévy se sedlovou střechou. Část objektu s klenutými chlévy byla zrekonstruovaná, nyní nabízí sál pro sto lidí s předsálím a hygienickým zázemím. Nová vrstva objektů v původní stopě je obložena opálenými modřínovými latěmi na svislo včetně systému stínění posuvem a skládáním.
Pro novou vrstvu stavebních úprav byl zvolen severovýchodní roh dvora. Toto místo navazuje na vilu, která slouží pro pobyt 25 osob. Objekty pro zázemí zaměstnanců bývalého jednotného zemědělského družstva byly odstraněny, zachovány zůstaly původní kamenné sokly s částečně klenutým sklepením. Na jejich stopě vznikla jednopodlažní přístavba s plochou střechou, v rohu dvora ukončená třípodlažní věží, navazující výškou na chlévy se sedlovou střechou. Část objektu s klenutými chlévy byla zrekonstruovaná, nyní nabízí sál pro sto lidí s předsálím a hygienickým zázemím. Nová vrstva objektů v původní stopě je obložena opálenými modřínovými latěmi na svislo včetně systému stínění posuvem a skládáním.
