Na úplném okraji malé obce, v oblasti protkané
vyhlášenými jihočeskými rybníky vyrostl domek sloužící jako útočiště pro útěk
před ruchem města. Jeho koncept vychází z klasického venkovského archetypu. Základní hmota se
sedlovou střechou je ovšem pragmaticky doplněna obdélníkovým kubusem, přičemž
toto prolnutí dvou hmot vychází z vnitřního uspořádání a je tedy patrné i v
interiéru.
Dům se nachází v těsné blízkosti vodní plochy, celé
hlavní průčelí je proto proskleno tak, aby umožňovalo přímý kontakt s exteriérem.
Hlavní obytný prostor je řešen velkoryse. Díky tomu, že se otevírá až do
stropu, je i přes malou podlahovou plochu překvapivě vzdušný.
Dost dobrý, prima!!!
Hmotově je to kostel. To není negativní hodnocení stavby, ale popisu, kde autor naznačuje, že historickým vzorem je jihočeské venkovské stavení.