Domek v bývalé dělnické kolonii

Dům pochází z 30. let 20. století, postaven byl jako jeden z mnoha provizorních domků v nouzové dělnické kolonii na dně zavřeného lomu. Svými konstrukcemi i sítěmi prorostlý s okolními stavbami. Částečnou rekonstrukcí prošel před třiceti lety, kdy byly upraveny otvory ve zdivu a dostal do nich plastová okna, plechovou střechu a nový kotel. Jeho dispoziční řešení odpovídalo chaotickému zastavování uliček a zdaleka nevyhovovalo dnešním potřebám. Místnosti byly tmavé, každá z nich měla podlahu v jiné výšce; světlé výšky interiéru dosahovaly 2,15 m, lokálně se objevovala vlhkost a s tím spojená plíseň.
 
Dispozici jsme chtěli vyčistit, navýšit užitnou plochu a objekt stavebně oddělit od domů okolních, včetně vybudování vlastních přípojek technické infrastruktury. Zároveň jsme se snažili přinést do interiéru co nejvíce světla. Jako nejjednodušší možnost se nabízelo zvednutí domu, což se nám ale vzhledem k lokalitě nejevilo jako šťastné řešení. Abychom ho zachovali co nejnižší, navrhli jsme částečné zastavění dvorku přístavbou. Hmotově ale měl být stále patrný původní objekt, od nové části pohledově oddělený. Původní část jsme proto sjednotili a zjednodušili. Přístavky jsou nově zastřešeny plochou střechou v jedné rovině. Šikmá střecha je pokryta opět plechem, ale nově v antracitové barvě (původní byl červený). Odkazuje na původní použití asfaltových pásů jako krytiny u nouzových domků, kdy byla střešní krajina celé lokality různorodá, podtrhující „vlaštovčí hnízda“, tak typická pro dané území. Celý původní objem byl zateplen minerální vatou a omítnut.

Comments are closed.