Stavba, kde vznikl interiér nového kadeřnictví, je ikonou
českého funkcionalismu. Na projekt Moravské banky byla vypsaná architektonická
soutěž, kterou v roce 1928 vyhráli Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner. O tři roky
později byla stavba dokončena. Budova je jedním z dominantních objektů na
brněnském náměstí Svobody. Hlavní nosná konstrukce fasády byla provedena z
ocelového rámu, který je zavěšen na železobetonové konstrukci. Stala se tak
předznamenáním předvěšené fasády – autoři vyvinuli systém, který uplatnil také
Jaromír Krejcar a později ho využívalo několik generací architektů. Například
Josef Hrubý, František Cubr a Zdeněk Pokorný tímto způsobem navrhovali pavilony
na světové výstavy EXPO. V určité metafoře na něj navazuje i mašinismus Karla
Hubáčka, u kterého Jiří Zhoř na tehdy nově založené Liberecké fakultě
architektury studoval.
… to je nějaky nedodělany, chybí omítky, a ty co tam jsou jsou křivé, pak jakésy kusy betonu tam zapoměli, všude čučí nezakryté instalace