Kostel blahoslavené Marie Restituty

Z kopule září betonové ID Touch

Stavba kostela na brněnském sídlišti Lesná byla dokončena letos na jaře. Jeho konstrukce jsou železobetonové. Podle autora projektu strohé zdi z pohledového betonu odpovídají soudobému vnímání duchovního prostoru. A navíc je beton novodobý kámen – zemitý, rychlý, reagující, pevný. 
První projekt kostela na Lesné navrhl Marek Jan Štěpán v roce 1991. Ve své diplomové práci tehdy experimentoval s pohledovým betonem a s barevným prosklením. S tímto návrhem pak uspěl v architektonické soutěži, k realizaci ale nedošlo. Po dvaceti letech přišla nová nabídka a vznikl projekt s kruhovým půdorysem a se samostatnou zvonicí. Některé prvky však zůstaly stejné, například kupolovité zastřešení a řešení oken. „Od expresivní kompozice jsem se posunul k tělesu plynoucímu časem. Původní návrh byl břichem velryby, nový vytváří vnitřní vesmír,“ říká architekt Štěpán a dodává: „Kostel stojí nedaleko takzvané Čertovy rokle, což je nádherně absurdní paradox. Zásadní roli v návrhu hrála symbolika – odráží se v podobě kruhového půdorysu jako symbolu nebe, v duhovém zbarvení skla odkazujícím k symbolice smlouvy mezi Bohem a lidmi i v kresbách na fasádě. Tvar kruhu jsem pro kostel zvolil i z dalších důvodů – je tvarem plnosti, tečkou v prostoru sídliště, jeho duchovním úběžníkem. Kruh je zároveň blízký současné liturgii, která je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. Nejpodstatnějším symbolem tu pro mě ale bylo světlo. Opat Suger považoval světlo pronikající a formující hmotu za bezprostřední projev světla světel, tedy Boha. Souhlasím s ním i po skoro tisíci letech. Na Lesné je světlo odražené, difuzní a barevné, venkovní prostředí je neviditelné – kruhové okno o délce 80 metrů se nachází až pod kopulí. Kruhová je i asymetrická klenba s otiskem dřeva. Vypadá jako otisk Božího prstu. Kdo chce, může zažít pod touto klenbou Boží dotek.“

Comments are closed.