Rodinné
sídlo stojí doslova na zelené louce, nedaleko remízku, v příjemné krajině
středních Čech. Poskytuje zázemí pro tři generace jedné rodiny: dědeček,
babička, táta, máma a dva kluci tu mají dost prostoru trávit společně léto a
spoustu víkendů během celého roku.
Dům je poskládán z několika menších, na sebe navazujících objemů, z nichž každý slouží jinému účelu. Celá rodina se schází v centrální části domu, kde je obývací pokoj s krbem, jídelna a kuchyně. Tento prostor je srdcem domu a díky velkým posuvným oknům je otevřen do zahrady.
Dům je poskládán z několika menších, na sebe navazujících objemů, z nichž každý slouží jinému účelu. Celá rodina se schází v centrální části domu, kde je obývací pokoj s krbem, jídelna a kuchyně. Tento prostor je srdcem domu a díky velkým posuvným oknům je otevřen do zahrady.
Skvělá práce, nemá to chybu, až na tu větrnou elektrárnu. Ta tam dobře vypadá, ale pokud by měla trvale sloužit i při pobytu, považoval bych to za hodně nepříjemné řešení. Ale třeba jsou zkušenosti majitelů jiné…
Strašné. Ne všechno, co je tady prezentováno je bůhvíjaký zázrak, tohle se ale opravdu vymyká . Na druhou stranu, pokud se tomu líbí těm, co to budou užívat, proč ne. Ta mě ale palec dolů.
Nic proti samotné architektuře, ale jaký význam má územní plánovaní, zákon o ochraně přírody a krajiny, když je možné do volné krajiny umísťovat takovéto objekty. Jak asi vypadá v dané lokalitě územní plán? Jak je možné něco takového realizovat? Promiňte, ale nechce se mě věřit, že je to vše v pořádku. Aneb pak už je možné v této zemi stavět doslova kdekoliv!
Interiéry jsou příjemné. Ponechám-li stranou subjektivní hodnocení líbí-nelíbí, přijde mi ta vnější forma nešťastná z pohledu faktoru tvaru budovy (plocha obálky / objem) a související energetické náročnosti.