Stavba
malé vodní elektrárny Přepeře II si klade za cíl vznášet otázky a přimět
přemýšlet nad propojením architektury, stavitelství, řemesel a umění při
realizaci staveb. Nad vztahem člověka k životnímu prostředí či nad využíváním
vodní energie. Zároveň by chtěla na vyvolané otázky přinášet odpovědi a být
poselstvím pro budoucí generace.
Realizace vodní elektrárny Přepeře II řeší dosud nevyužitý potenciál jezu na řece Jizeře. Urbanistické a architektonické principy řešení stavby byly ovlivněny prostorem, umístěním v industriálním areálu a blízkostí jezu s rekreační loukou. Novostavba využívá upraveného a zjednodušeného industriálního prostoru bývalé textilky, jejíž částečnou demolicí došlo k prostorovému uvolnění a vylepšení optického kontaktu se sousedním kostelem. Přiblížení rekreačnímu účelu má zprostředkovat vize „hausbótu“. Tato myšlenka je založena na spojení technologie v podzemní části (motor) s nadzemní částí pro již zmiňovaný rekreační účel. Celé řešení je podpořeno materiálově a detailem. Objekt je obložený cedrovými prkny, na jeho hmotu navazují nad česlemi dřevěné sloupy a podélně řešené dřevěné krokve. Sloupy jsou kotveny na atypických kovových patkách. V detailu, který zvýrazňuje vyslovenou myšlenku, bylo řešeno zábradlí, betonové schodiště, kruhové okenní otvory a vstupní dveře do elektrárny.
Realizace vodní elektrárny Přepeře II řeší dosud nevyužitý potenciál jezu na řece Jizeře. Urbanistické a architektonické principy řešení stavby byly ovlivněny prostorem, umístěním v industriálním areálu a blízkostí jezu s rekreační loukou. Novostavba využívá upraveného a zjednodušeného industriálního prostoru bývalé textilky, jejíž částečnou demolicí došlo k prostorovému uvolnění a vylepšení optického kontaktu se sousedním kostelem. Přiblížení rekreačnímu účelu má zprostředkovat vize „hausbótu“. Tato myšlenka je založena na spojení technologie v podzemní části (motor) s nadzemní částí pro již zmiňovaný rekreační účel. Celé řešení je podpořeno materiálově a detailem. Objekt je obložený cedrovými prkny, na jeho hmotu navazují nad česlemi dřevěné sloupy a podélně řešené dřevěné krokve. Sloupy jsou kotveny na atypických kovových patkách. V detailu, který zvýrazňuje vyslovenou myšlenku, bylo řešeno zábradlí, betonové schodiště, kruhové okenní otvory a vstupní dveře do elektrárny.
