Funkcionalistický dům, který je součástí kolonie Baba,
navrhl architekt Josef Gočár v roce 1934. Po téměř osmdesáti letech však
už byl koncept této stavby překonaný a vyžadoval rehabilitaci. Obnova byla
provedena tak, aby se splnily požadavky nových majitelů, jež byly k předchozímu
návrhu citlivé a pokorné.
Architekt Milan Hakl a Rostislav Žďánský z ateliéru 4DS společně s investory prostorový koncept pozměnili: hlavní obytný prostor rozšířili o kuchyňskou část, která je prodloužena do zahrady, takže interiéry jsou se zahradou lépe propojeny (původně byla zahrada z větší části zcela oddělena od fungování domu). V ložnicovém patře vznikl dětský pokoj v místě šatny hlavní ložnice. Poloha původní paravánové příčky tak akcentuje i polohu monolitického pilíře na fasádě a zároveň podporuje chápání pásového okna jako okna osvětlujícího dětské pokoje. V ložnicovém patře došlo také k přirozenějšímu propojení se střešní terasou. Ta je nyní napojena na chodbu – prostorová pestrost při práci s tímto prostorem obohatila jeho pragmatickou komunikační funkci.
Architekt Milan Hakl a Rostislav Žďánský z ateliéru 4DS společně s investory prostorový koncept pozměnili: hlavní obytný prostor rozšířili o kuchyňskou část, která je prodloužena do zahrady, takže interiéry jsou se zahradou lépe propojeny (původně byla zahrada z větší části zcela oddělena od fungování domu). V ložnicovém patře vznikl dětský pokoj v místě šatny hlavní ložnice. Poloha původní paravánové příčky tak akcentuje i polohu monolitického pilíře na fasádě a zároveň podporuje chápání pásového okna jako okna osvětlujícího dětské pokoje. V ložnicovém patře došlo také k přirozenějšímu propojení se střešní terasou. Ta je nyní napojena na chodbu – prostorová pestrost při práci s tímto prostorem obohatila jeho pragmatickou komunikační funkci.
