Obytný soubor leží na rozhraní města a příměstské krajiny, svažuje
se k severu. Jsou z něj krásné výhledy do kotliny Kníničské přehrady. Územním
plánem byla určena výška, resp. hustota zástavby indexem podlažních ploch 0,4 –
0,8.
Cílem návrhu bylo vytvořit obytnou čtvrť. Tedy nikoliv ornament vzniklý mechanickým řazením bytových objektů, nýbrž strukturovaný celek s přirozeným centrem tvořeným občanskou vybaveností (hospoda) a s různým, ale současně srozumitelným a jednoznačným charakterem veřejných prostorů. Obytné a rodinné domy tvoří fronty čtyř ulic vedených po vrstevnicích k severu. Struktura zástavby graduje od paty svahu na severovýchodě po jeho hřeben na jihozápadě, přičemž je tvořena nad sebou položenými horizontálami uličních front. A to od spodních domů rodinných přes bytové až k výškovým panelovým z 80. let na vrcholu. Osamocená a přírodní horizonty ničící skupina bodových paneláků, necitlivě umístěná na vrcholu kopce, se tak zapojila do zástavby.
Cílem návrhu bylo vytvořit obytnou čtvrť. Tedy nikoliv ornament vzniklý mechanickým řazením bytových objektů, nýbrž strukturovaný celek s přirozeným centrem tvořeným občanskou vybaveností (hospoda) a s různým, ale současně srozumitelným a jednoznačným charakterem veřejných prostorů. Obytné a rodinné domy tvoří fronty čtyř ulic vedených po vrstevnicích k severu. Struktura zástavby graduje od paty svahu na severovýchodě po jeho hřeben na jihozápadě, přičemž je tvořena nad sebou položenými horizontálami uličních front. A to od spodních domů rodinných přes bytové až k výškovým panelovým z 80. let na vrcholu. Osamocená a přírodní horizonty ničící skupina bodových paneláků, necitlivě umístěná na vrcholu kopce, se tak zapojila do zástavby.
