Pasivní domy — Krems an der Donau 2004
MARTIN VONKA, PAVEL KOPECKÝ, JAN MUKAŘOVSKÝ
Ve dnech 16.- 18. 4. 2004 se konala v rakouském městě Krems an der Donau konference „8. Europäische Passivhaustagung und Messe“ [1], [2]. Konference byla zaměřena na problematiku výstavby pasivních domů, doprovodnou akcí konference byla výstava stavebních materiálů a konstrukcí pro pasivní domy a také prohlídka několika pasivních domů, které tento článek v krátkosti představí.
Zdravotní středisko Goldenes Kreuz
lokalita: Krems an der Donau
projekt: Günter Werner
stručná charakteristika: rekonstrukce, přístavba a nástavba bývalého hostince na multifunkční zdravotní středisko v nízkoenergetickém standardu
užitná plocha: 2300 m2
potřeba tepla na vytápění: průměr 40 kWh/m2, půdní vestavba a nástavba
10 kWh/m2
Rekonstrukce a dostavba bývalého hostince Zlatý kříž na zdravotní středisko výstižně ukazuje poslední trendy v oblasti pasivních domů. Jde zejména o aplikaci principů ověřených na rodinných domech,
použitých ve větším měřítku, zejména pro bytové domy, administrativní
budovy, nejrůznější rekonstrukce apod.
Historická část budovy byla očištěna od všech pozdějších zásahů a dle možností navrácena do původního stavu. Mladší část budovy v uliční frontě (z roku 1940) byla kompletně přestavěna a opatřena novou fasádou, kdy se při rekonstrukci kladl důraz na nízký součinitel prostupu tepla touto konstrukcí. Veškeré střešní konstrukce byly vzhledem ke špatnému stavu vyměněny, nad historickou budovou byl zachován původní tvar střechy (valbová). Na novější část budovy byla nasazena plochá střecha s nosnou rámovou konstrukcí z lepeného lamelového dřeva viditelnou z interiéru. Pro optické sjednocení s okolními střechami bylo zvoleno přitížení ploché střechy cihelnou drtí.
Budova je multifunkčním zařízením zahrnujícím kromě zdravotního střediska ještě další provozy. V přízemí historické budovy je umístěna kavárna pro cca 60 lidí. Celková užitná plocha objektu je 2300 m2. Veškeré prostory jsou bezbariérově přístupné, navíc je k dispozici i výtah pro ležící pacienty.
Celá půdní vestavba i nová nástavba jsou provedeny ve standardu pasivního domu. Vznikly převážně z prefabrikovaných panelů s nosnou konstrukcí z TJI-nosníků, tepelnou izolací z celulózy, vnitřním opláštěním z OSB desek, které plní i funkci parozábrany, a vnějším opláštěním z DWD desek zabezpečujícím vzduchotěsnost konstrukce. Na prosklené části fasády jsou použita pevně zasklená trojskla (Uzasklení= 0,5 W/(m2.K)) v dřevo-hliníkových rámech. Veškeré prosklené plochy kromě historické budovy jsou chráněny vnějšími hliníkovými žaluziemi s elektrickým ovládáním. Schodiště a zavěšený ochoz ve dvorním traktu leží vně vytápěné obálky budovy.
Větrání ordinací je zajištěno pomocí samostatných vzduchotechnických jednotek s tepelnými čerpadly a zpětným získáváním tepla, čímž je také účinně bráněno šíření hluku do čekáren. Čerstvý vzduch pro decentralizované jednotky je nasáván z dvorního traktu skrze zemní výměník tepla, který v zimním období vzduch předehřívá a v létě naopak ochlazuje. Zemní výměník byl vytvořen ze starého klenutého sklepa, který byl přehrazen zděnými příčkami z pórobetonových tvárnic tak, že vznikl labyrint o délce cca 50 m.
Letní chlazení prostorů ordinací ve střešní nástavbě je řešeno pomocí tepelného čerpadla země-voda. Nízkopotenciální teplo je čerpáno ze čtyř stometrových vrtů a kromě chlazení v létě je využíváno ke krytí zbytkové potřeby tepla na vytápění.
Celková potřeba tepla na vytápění posledního podlaží, tj. půdní vestavby a nástavby, je 10 kWh/(m2.a), v prostorech tepelně sanovaných (novější část budovy) je 29 kWh/(m2.a) a částečně tepelně sanované prostory (historická část budovy) vykazují potřebu tepla na vytápění ve výši 65 kWh/(m2.a), přičemž původní byla cca 150 kWh/(m2.a). Průměrná potřeba tepla za celou budovu je tedy cca 40 kWh/(m2.a).
