Na počátku všeho konání byl neutěšený, volný a otevřený
prostor centra obce Koberovy, kde jeho návštěvníci nenašli a nemohli najít
žádný záchytný cíl. Uchopení a vyřešení tohoto prostoru probíhalo v několika
etapách a bylo ukončeno výstavbou poměrně drobné stavby.
Objekt má za úkol vtisknout obci určitou jedinečnost a upozornit na to, že její obyvatelé mají zájem svou obec zvelebovat, starat se o její prostředí, posunout její význam v daném regionu a nebýt lhostejní k veřejnému prostoru, ve kterém se pohybují a žijí.
Objekt má za úkol vtisknout obci určitou jedinečnost a upozornit na to, že její obyvatelé mají zájem svou obec zvelebovat, starat se o její prostředí, posunout její význam v daném regionu a nebýt lhostejní k veřejnému prostoru, ve kterém se pohybují a žijí.
Mimořádně chvályhodný úmysl, úplně nesmyslná idea |promenády| a mimořádně arogantní forma…
Anebo občané obce Koberovy přesvědčili architekty, že netouží po ničem jiném, než korzovat od baráku Novotných po barák Pospíšilů. Navíc v nepřívětivé kostře – nedostavěného nebo nedobouraného skeletu.
Slibovaná popínavá zeleň je jedinou šancí na záchranu…kéž je vitální, rychlerostoucí, neopadavá, kéž zajryje co nejvíc. Dá-li pánbu, za několik let se dosáhne skoro stejného výsledku, jako by dnes architekti vysadili dvojitou alej stromů. Akorát by to bylo podstatně levnější…