Projekt vznikl propojením původní místnosti recepce s
vedlejší částí prodejny obuvi. Vybouráním příčky mezi těmito dvěma úseky vznikl
prostor o velikosti 100 m2. Jedná se o hlavní vstupní část do
rozlehlé budovy mezi Masarykovým nádražím a hotelem Marriott, která nabízí
pronájem kancelářských a obchodních prostor.
Návrh nového recepčního lobby respektuje některé použité materiály (mramor, kov) i estetiku budovy samotné (černé linie výkladců a dveří). Tyto motivy rozvíjí v podobě nábytku nebo detailů a doplňuje nejkvalitnějšími nestárnoucími materiály jako je beton, mosaz, dřevo, kůže nebo sklo v jejich čisté podobě a vytváří tak svěží a elegantní vzhled. Přirozené spojení ušlechtilých a nadčasových materiálů, které jsou zároveň velmi současné, vytváří specifickou noblesní atmosféru prostoru. Tu podporuje i mobiliář, který tvoří eklektický výběr současného designu. Zubatý stolek Ondulé od dvojice Jan Plecháč a Heny Wielgus v originální duhově měňavé povrchové úpravě doplňují vysoce kvalitní produkty dánské značky Gubi, německé Classicon, nebo italské Azucena. Tlumená barevnost nechává vyznít samotné tvary a jejich důstojnou přítomnost v interiéru.
Návrh nového recepčního lobby respektuje některé použité materiály (mramor, kov) i estetiku budovy samotné (černé linie výkladců a dveří). Tyto motivy rozvíjí v podobě nábytku nebo detailů a doplňuje nejkvalitnějšími nestárnoucími materiály jako je beton, mosaz, dřevo, kůže nebo sklo v jejich čisté podobě a vytváří tak svěží a elegantní vzhled. Přirozené spojení ušlechtilých a nadčasových materiálů, které jsou zároveň velmi současné, vytváří specifickou noblesní atmosféru prostoru. Tu podporuje i mobiliář, který tvoří eklektický výběr současného designu. Zubatý stolek Ondulé od dvojice Jan Plecháč a Heny Wielgus v originální duhově měňavé povrchové úpravě doplňují vysoce kvalitní produkty dánské značky Gubi, německé Classicon, nebo italské Azucena. Tlumená barevnost nechává vyznít samotné tvary a jejich důstojnou přítomnost v interiéru.
Skoda ze ani slovo o zhotoviteli 🙁
To nevíte, že od první črty na ubrousku po poklepání poslední cihly, urovnání poslední sádrokartonové desky a poslední tah štětkou s primalexem si to dělají architekti všechno sami? A statici, tezedbáci, požárníci, projektanti, stavbyvedoucí, prostě ten nedůležitý plebs pak nemá co žrát. Aspoň tak bych soudil z těch honosných fotek hotových realizací, pod kterými jsou v 99,9% případů podepsáni jen a jen architekti.