Dvoupodlažní dům s plochou střechou se skládá z trojice
hmot: vedle hlavní hmoty obytné části stojí směrem do ulice garáž s technickým
zázemím, hlavní hmotu se zahradou propojuje zastřešená terasa. Kompozice stavby
tak podtrhuje horizontálně ubíhající dynamické linie říms zastřešení teras v
přízemí i patře. Ty spolu s prosklenými stěnami, okny, barevně zvýrazněnými
vstupy a zámečnickými prvky fasád nejsou pouze konstrukčními prvky, ale tvoří gradující
siluetu domu. Architektonické, konstrukční a interiérové prvky jsou přiznané a
vrstvené přes sebe. Hloubka a vrstevnatost těchto detailů je na první pohled neviditelná,
přesto klíčová vlastnost přirozeně zabydleného prostředí.
