Nad hotelem U Zvonu v Plzni vznikla nástavba apartmánu,
kterou architekt Robert Leníček navrhl jako tvarově bohatou hmotu složenou z
trojúhelníkových segmentů. Její plášť se stále mění v závislosti na počasí – má
zrcadlící obklad, takže střízlivému a jednoduchému domu dodává dynamiku. Přesto
je tato ojedinělá nástavba, řešená v duchu novodobého kubismu,
v souladu s okolní střešní krajinou.
„Při návrhu jsme se snažili nenarušit kompaktní hmotu stávajícího objektu, který byl de facto hmotově uzavřený a zároveň vytvořit nástavbu, která bude působit lehkým a nekontrastním dojmem. Naším záměrem tedy bylo vytvořit střechu ve formě mraku – krystalu, který bude pracovat se světlem a odrazem. Díky progresivní architektuře a soudobým materiálům se myslím podařilo doplnit střešní krajinu na okraji památkové rezervace města Plzně kultivovaným způsobem,“ uvádí Robert Leníček.
„Při návrhu jsme se snažili nenarušit kompaktní hmotu stávajícího objektu, který byl de facto hmotově uzavřený a zároveň vytvořit nástavbu, která bude působit lehkým a nekontrastním dojmem. Naším záměrem tedy bylo vytvořit střechu ve formě mraku – krystalu, který bude pracovat se světlem a odrazem. Díky progresivní architektuře a soudobým materiálům se myslím podařilo doplnit střešní krajinu na okraji památkové rezervace města Plzně kultivovaným způsobem,“ uvádí Robert Leníček.

















Co takhle kontext s prostředím? S měřítkem?