Každá obec by měla mít svou vlastní školu, aby
odpadlo zbytečné dojíždění. V Úněticích za to dlouhé roky bojoval nejen
starosta Vladimír Vytiska, a nakonec se budovu z přelomu 19. a 20. století
podařilo znovu využít. Díky částečným opravám na konci 20. století byl zahájen
provoz mateřské školy v přízemí objektu. V průběhu postupného osídlování
pražské suburbie na začátku 21. století byly postupně přidávány první ročníky
základní školy v patře. Pro rozšíření školy na kompletní první stupeň základní
školy a zachování dvou tříd mateřské školy a plnohodnotný symbiotický provoz
bylo v projektu potřeba nejen upravit dispozice a vestavět další třídy do
půdního prostoru, ale především navrhnout přístavbu, kam se přesunula kuchyň s jídelnou,
jsou tu také nové sklady a multifunkční společenský prostor.
Školní pozemek disponuje znatelně se zužujícími proporcemi západním směrem, měly být zachovány co největší volné plochy zahrady. Výsledná prostorová podoba přístavby reaguje svým přitočením k ulici na požadavky minimální zastavěnosti pozemku. Segmentovým nárožím v zahradě umožňuje plynulou přístupnost nového vstupu do mateřské školy. Nedochází tedy ke křížení provozů. Problém návaznosti přístavby na historickou budovu se podařilo vyřešit z ulice použitím shodného materiálu v obkladu horní části přístavby a navazujícího vikýře ve střeše původní budovy.
Školní pozemek disponuje znatelně se zužujícími proporcemi západním směrem, měly být zachovány co největší volné plochy zahrady. Výsledná prostorová podoba přístavby reaguje svým přitočením k ulici na požadavky minimální zastavěnosti pozemku. Segmentovým nárožím v zahradě umožňuje plynulou přístupnost nového vstupu do mateřské školy. Nedochází tedy ke křížení provozů. Problém návaznosti přístavby na historickou budovu se podařilo vyřešit z ulice použitím shodného materiálu v obkladu horní části přístavby a navazujícího vikýře ve střeše původní budovy.
